Jsem... Obyčejná? Zvláštní? Obojí se tak často používá coby reklama... Nebudu se definovat. Raději si přečtěte mé články a posuďte sami!

Duben 2013

Mám...

14. dubna 2013 v 19:59 | Miriam M. |  Scribo ergo sum - výtvory mého pera bez jasného žánru
Nečekejte nic veselého. Nečekejte nic zvlášť povzbudivého. Mezi modlitbou a výkřikem. Psáno před měsícem. Tehdy jako výsledek krátkého záchvatu pesimismu. Dnes tisíckrát aktuálnější. Mám pocit, že tím jediným, co mi nyní zbývá, je poslední verš následující básně. Literárně zdatní čtenáři mi snad prominou asonanci v poslední sloce, normálně se k nim neuchyluju, ale sem se jaksi vloudila. Že by proto, že jsem psala za chůze cestou z pošty?


Text nemá zvláštní název, označila jsem ho jen incipitem. V poslední době vůbec nevymýšlím svým básním názvy, začínám chápat autory, kteří je pouze číslují. Pojmenovat znamená ohraničit. Postrčit čtenáře určitým směrem. Někdy je však lepší mu dát prostor, aby cesty interpretace hledal sám.