Jsem... Obyčejná? Zvláštní? Obojí se tak často používá coby reklama... Nebudu se definovat. Raději si přečtěte mé články a posuďte sami!

Sotva se sejdeme

21. prosince 2013 v 20:21 | Miriam M. |  Scribo ergo sum - výtvory mého pera bez jasného žánru
Pro útěchu. Jako tichý rozhovor s vlastním smutkem. O tom, že žádný vztah nikdy doopravdy nekončí. Psáno 2. dubna tohoto roku. Kdy jsem zoufale potřebovala slyšet povzbudivá slova - a tak jsem je pro sebe napsala. Naškrábala si je do sešitu a pak mnohokrát četla. Má malá básnická psychoterapie, metoda, kterou používám často a ráda. Funguje.


Sotva se sejdeme
Mé myšlenky jsou roztřesené
A moje krev už zvolna zasychá


Sotva se sejdeme
Tvé myšlenky jsou obrácené
Kamkoli jinam, nežli do ticha


Sotva se sejdeme
Však "sotva" "nikdy" neznamená
"Sotva" je "někdy" nožem skrojené


Někdy se sejdeme
A "někdy" žádný konec nemá
"Někdy" je na věčnosti spojené


Někdy se sejdeme
Snad zítra, dnes, snad teď a tady
Snad v jiné době, místě, čase


Někdy se sejdeme
To jediné, v čem vím si rady
Je nicota že nekoná se
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Surikata Surikata | Web | 21. prosince 2013 v 22:18 | Reagovat

Pěkná poezie. A dobrej nápad, jak sebe samu povzbudit. Až budu v podobné situaci, zkusím stejnou psychoterapii.

2 Kai Kai | E-mail | Web | 21. prosince 2013 v 22:43 | Reagovat

Je to krásné :)
Občas mám pocit, že jsou s námi naše výtvory nějakým způsobem spojené. Protože poté co je dokončíme a třebas zapomeneme, samy se nám ukáží/objeví/připomenou se ve chvílích, kdy je potřebujeme. Jako důkaz toho kým jsme, byli i budeme, jako jakýs druh naděje...
Promiň, že jsem se ti nad tím rozpolemizovala, ale vážně mě to oslovilo!! :)
I když dobrou poezii nikdy nevytvořím, tak tu tvoji si nejspíš budu číst ještě hodně dlouho :) Zrovna dneska jsem něco podobného potřebovala slyšet :) Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama