Jsem... Obyčejná? Zvláštní? Obojí se tak často používá coby reklama... Nebudu se definovat. Raději si přečtěte mé články a posuďte sami!

Prosinec 2014

Tak to řekni teď! aneb Malé smrti

10. prosince 2014 v 17:20 | Miriam M. |  Scribo ergo sum - výtvory mého pera bez jasného žánru
Ne, že bych měla právo někomu radit. Možná je tu ale jedna věc, jedna věc, kterou jsem se v tomto životě naučila a o které bych ráda napsala. To, že "nemůžu něco říct" je často jen pouhá výmluva. Máme strach, odkládáme vyslovení toho důležitého - než přijde moment, kdy už to není možné doopravdy. Protože přijde Smrt. Malá, nebo velká. Každý konec v životě je totiž malou smrtí. A každá smrt má ve zvyku účtovat. Přijde a nemilosrdně vystaví seznam toho, co jsme nestihli.

Vy, kdo čtete tento blog, víte, že jsem se snažila žít přítomností. Že jsem si uvědomovala pomíjivost všeho. I přesto však mé vyúčtování v jisté věci nebylo bílým listem. Zůstaly dvě položky. Jen dvě, dvě jiné se mi podařilo na poslední chvíli splatit. Raději bych přirozeně, kdyby nezůstaly žádné. Kdo by to nechtěl? Přišly však momenty, kdy jsem krom přítomnosti uvěřila i v budoucnost. Byla to chyba - ale pokušení je pro lidskou bytost příliš silné.

Podívej, kvete růže

7. prosince 2014 v 18:59 | Miriam M. |  Orbis pictus - bláznivé počiny mých tužek, pastelek a fotoaparátu
Cbybí-li vám krása, prostě se podívejte na růži. Kdykoli a kdekoli. Protože růže je krásná vždycky. Krása je její pevnou součástí a není nikdo a nic, co by jí ji mohlo zbavit Je krásná uprostřed května, když nastal její čas a slunce, vzduch, zkrátka celý svět stojí při ní...