Jsem... Obyčejná? Zvláštní? Obojí se tak často používá coby reklama... Nebudu se definovat. Raději si přečtěte mé články a posuďte sami!

Raději už běž aneb Noc

28. října 2015 v 19:48 | Miriam M. |  Scribo ergo sum - výtvory mého pera bez jasného žánru
Verše o rozloučení a o návratu. O konci a o znovuzrození. O noci a o novém ránu. A hlavně o lásce. Verše poněkud paradoxně původně psané jako pouhé stylistické cvičení. Tehdy jsem ještě netušila, co vše obnáší podobný zážitek, co vše to znamená... Potřebovala jsem rok, abych pochopila. Dnes se otáčím zpět - a vidím, že jsem tehdy přesto vystihla realitu. Skoro brečím - tak moc je to přesné a tak moc to sedí na dnešek. Jak je to možné? Jak jsem mohla popsat něco, co jsem tenkrát neznala z osobní zkušenosti? Nevím - a snad to ani vědět nepotřebuji. Prostě se to stalo.

Zde je výsledek. Báseň o tom, že někdy je čas říct sbohem. A že každé sbohem je vlastně nashledanou. Skutečné, definitivní sbohem podle mě neexistuje. Ale nevnucuji vám toto přesvědčení. Nevnucuji vám ani svou vlastní interpretaci svého dílka. Chcete-li, čtěte - a snad si v mých slovech najdete svůj vlastní smysl.

Pro Tebe. I když jsem Tě v době napsání této básně ještě neznala. Nebo ano? Nebo to byla hodně dávná vzpomínka? Bůh ví...


Noc


"Raději už běž. Soumraku popel padá
Do krve slunce si tvář rozdrásalo
Raději už běž. Šeď se teď v barvy vkrádá
Co přijde nyní, pozdě by se stalo

Raději už běž. Nepadej do noci
Světlo je téměř oloupáno"
"Já tu noc s Tebou přečkat chci!
Vždyť po ní přijde ráno"

"Ne, raději běž. To ráno bude cizí
Jen jeden směr tu mají hodiny
V úsvitu novém staré tvary zmizí
Běž už. To ráno nebudeme my"

"Dobře, já půjdu, když je to Tvé přání
Jak nechat Tě tu? To však sotva vím
Já půjdu. Má duše otisk chrání
S Tvým otiskem se k ránu doklátím

Vím dobře, ráno bude cizí
Cizí tvar, barva, cizí sen
Tvůj obraz navždy z oka zmizí
Však duše je zde s otiskem

Snad bude ráno cizí, mdlé
To ráno se však sejdeme"

8. prosince 2013
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 29. října 2015 v 17:29 | Reagovat

Říkáš - raději už běž,
však v očích ti čtu, že je to lež!

Neboj, rána nebudou ti už cizí,
v mé náruči  všechen strach zmizí!

Neříkej - raději už běž,
sama přece víš, že beze mě nežiješ! :-)

2 Miriam M. Miriam M. | Web | 29. října 2015 v 18:14 | Reagovat

[1]: Sakra, Sugr, ty mi vidíš až do žaludku...!

3 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 1. listopadu 2015 v 21:25 | Reagovat

Niekedy je ozaj ťažké zmieriť sa s tým a nahlas vysloviť to známe "zbohom". V našej hlave zvádzame veľký emocionálny boj a hádame sa, či to, čo vyslovujeme aj v skutočnosti tak myslíme. Skvele si to vystihla a Sugr ťa úžasne doplnila... v každom prípade za každým odchodom je niečí príchod. Za každým nie, je jedno áno. Vždy to tak bolo, aj tak bude...

4 Elis Elis | Web | 17. listopadu 2015 v 11:04 | Reagovat

Krásná báseň, docela mě zasáhla, je to ze života, to se občas stává...

5 AURIL AURIL | Web | 6. prosince 2015 v 22:17 | Reagovat

Bože děvče... jak já ti rozumím... jak moc já ti rozumím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama