Jsem... Obyčejná? Zvláštní? Obojí se tak často používá coby reklama... Nebudu se definovat. Raději si přečtěte mé články a posuďte sami!

Září 2018

Krása a její ideál

28. září 2018 v 22:34 | Miriam M. |  Cogitare humanum est - myšlenky, úvahy a nesmrtelná chroustí duše
...aneb malá úvaha inspirovaná zážitky letošního léta. Chci ji psát, abych se vyhnula tomu, co se mi jinak dere pod prsty, co leží na mé klávesnici. Stesku po něm. Smutku, který je téměř půvabný ve své důvěrnosti. Vědomí, že pravděpodobnost, že prohraju, je všechno, jen ne malá. A že jsem si lhala, když jsem si namlouvala, že jsem již zvyklá ho ztrácet. Ne. Na některé věci si člověk nezvykne nikdy.

Dost mých nářků a zpět k tématu. Ke kráse. K pojmu, který zhruba posledních deset let převracím ze všech stran. Teoreticky i prakticky. V poslední době jsem však byla nucená mnohé své závěry přehodnotit.

Hledání krásy - nebo hledání ideálu krásy? Často od jednoho plynule přejdeme k druhému, chceme se přiblížit kráse coby něčemu absolutnímu. Nejspíš mě v tomto směru trochu poznamenala fascinace Platónem v prváku na vysoké. Mnoho let jsem strávila úvahami o dokonalé, absolutní kráse. Přece musí existovat. Krása, která přesahuje subjektivismus lidského vnímání.

Nebe, peklo, ráj

18. září 2018 v 20:56 | Miriam M. |  Confieor - deník, který možná měl být cenzurován
Aneb stručná charakteristika toho, co se v mém životě dělo za poslední měsíc. Původně jsem chtěla psát nějaký hlubokomyslný úvahový článek. Námětů by bylo habaděj. Jenže události posledních dnů mě tíží jako olovo a tak... hádejte co? Jdu zas fňukat. A na rovinu, tuhle část sebe nesnáším. Tu smutnou, utrápenou, bez energie. Zvlášť když jsem si během léta vyzkoušela jinou verzi sebe. Šťastnou, veselou, činorodou, zvídavou, rozesmátou, akční, praštěnou. Fňukalka se vrátila teprve minulý čtvrtek - a ne a ne se podařit ji vyhnat.

Protože jsem včera udělala něco, co pro mě bylo těžké, strašlivě těžké - s vírou, že volím menší zlo, protože už nevidím cestu k dobru. Respektive vidím. Nemyslím ale, že za těchto okolností je v mých silách obrátit na ni věci sama. Je nutné, aby mi s tím někdo pomohl. Respektive - jeden konkrétní člověk.